Meteotip

vieme, ako u vás bude

Presná predpoveď počasia

pre každé miesto
na každú hodinu

články

Pod inverzí se ochladilo, někde mrzlo i odpoledne

Letošní leden je na inverzní situace opravdu bohatý. Tu aktuální způsobila tlaková výše, která nad naše území zasahuje ze západní Evropy. A kolem ní k nám opět pronikl ve výšce velmi teplý vzduch. O půlnoci z úterý na středu bylo ve výšce kolem 1500 m n. m. bylo přibližně +6 °C. Projevilo se to ale prakticky jen na horách, nad nulou bylo i na vrcholku Sněžky.

V nížinách a na vrchovinách bylo ale nefalšované lednové ráno. Na většině území bylo -2 °C až -7 °C. Našla se ale i chladnější místa - lehce pod -10 °C klesla teplota v Českém Krumlově-Přísečné a na -11 °C ve Svratouchu na Vysočině. Nezklamaly ani šumavské mrazové kotliny. Na Rokytské slati nebo na lokalitě Perla bylo až -18 °C. Nejde samozřejmě o žádné extrémy, ale kontrast s výše položenými pohořími je určitě zajímavý.

Déšť přinesl úlevu do Austrálie, ale zdaleka není vyhráno

Minulý týden začalo konečně pršet i v těžce zasažené jihovýchodní části Austrálie. Deště významně pomohly snížit množství aktivních požárů a navíc doplnily zásoby vody pro dobytek na farmách. Místní zemědělci si tak mohli po nekonečném suchu trochu oddechnout a nabrat sílu do zbytku horkého australského léta.

Srážky však nespadly jako jarní deštík, ale často ve formě prudkých přívalových lijáků. V národním parku Australia Reptile Park dokonce museli zachraňovat koaly před přívaly vody! Navíc panují obavy, že rozbahněné cesty budou komplikovat práci hasičům při boji s požáry. I když se teď situace mírně uklidnila, léto je teprve ve své polovině a požáry se ještě mohou vrátit. K rychlému odtoku vody přispívají i shořelé lesy, které nedokážou vodu zadržet tak dobře jako předtím.

Rok 2019 byl u nás i ve světě druhý nejteplejší v dějinách

Americká NOAA vydala zprávu o stavu počasí ve světě za rok 2019 a z ní vyplývá, že průměrná teplota byla zatím druhá neujvyšší za celou dobu, co je sledována. Odchylka od průměrnu byla +0,95 °C, což bylo jen o málo méně než v roce 2016, kdy byla odchylka +0,99 °C (což tedy zůstává rok rekordní). Na druhém místě se umístil na severní i jižní polokouli, stejně tak jak na pevninách, tak i nad oceány.

Na pevninami byla odchylky od teplotního průměru +1,42 °C, kdežto nad oceány +0,77 °C. Podobně je to každý rok- pevniny se oteplují mnohem rychleji než oceány, protože velké masy vody mají velkou teplotní setrvačnost. Už z toho vyplývá, že oteplování klimatu nejde prakticky zastavit, protože oceány se zatím ještě nenastavily na "nové klima" a zde bude oteplování ještě nějakou dobu pokračovat. Pokud bychom vzali v úvahu jen pevniny jižní polokoule, tak zde byl rok 2019 rekordní.

V Norsku teploty v pondělí překročily i 15 °C

Na stanici Sunndalsøra u západního pobřeží Norska naměřili v pondělí odpoledne teplotu dosahujíc 16,9 °C. Člověk nemusí být zrovna klimatolog, aby vytušil, že pro Norsko to v lednu není zrovna běžná teplota. Stanice má specifické mikroklima, ale i na dalších místech se teploty v pondělí pohybovaly přes 10 °C. Jednalo se hlavně o oblast kolem města Trondheim. Do regionu proudí velice teplý vzduchu od jihozápadu na zadní straně tlakové výše, která má sídlo na střední Evropou.

Oblast norského pobřeží Atlantiku je sice zvyklá na mírné zimy díky oteplujícímu Golfskému mořskému proudu, ale letos jsou tam teploty opravdu hodně nadprůměrné. Teplo se týká prakticky celé jižné poloviny Skandinávie a přetrvává tam už několik týdnů, i když v pondělí zažilo jeden z vrcholů. Vůbec nejtepleji bylo už na začátku roku, 2. ledna zde naměřili rekordní teplotu pro Norsko v lednu, a sice rovných 19 °C! Je zde tedy i výrazně tepleji než u nás ve střední Evropě.

V příštím týdnu se obnoví inverze

Víkend nabídl aspoň na Moravě trochu zimního pohledu, když srážkové pásmo vlnící se fronty přineslo do východní poloviny Česka sněžení už v sobotu, v neděli ještě trochu přetrvalo, i když teploty šly v nižších polohách už zase lehce nad nulu. Ochladilo se nyní hlavně na horách, kde mrzne. Přišel k nám chladnější vzduch, ale hned od pondělí se situace zase začne obracet. S tlakovou výši se nad naší republiku zase nasune teplý vzduch a jen vznik inverze nás ochrání od výrazného oteplení.

Těžko se na příští týden předpovídá množství oblačnosti - kde vznikne inverzní vrstva, tam čekáme zataženo nebo mlhavo, kde nevznikne, bude i zcela jasná obloha. A obojí se pravděpodobně v rámci Česka vyskytne. Teploty budou nižší, v noci na úterý i na středu mohou klesnout poměrně výrazně pod nulu, kolem -5 °C. Přes den se budou pohybovat jen slabě nad nulou, právě v důsledku inverze. Už v úterý by ale v místech, kde se vzduch promíchá s vyššími vrstvami, mohlo být zase přes +5 °C.

Před 10 lety bylo v Praze 30 cm sněhu, vydržel skoro dva měsíce!

Letošní zima sněhem nerozhodně moc neoplývá, i když o tomto víkendu napadlo aspoň na Moravě pár centimetrů. O to zajímavější může být přesně deset let stará vzpomínka, kdy jsem na přeomu let 2009 a 2010 jsme naopak zažili extrémně studenou a hlavně sněhově mimořádně bohatou zimu.

Stačí se podívat třeba na údaje ze stanice Praha-Libuš ležící 300 metrů nad mořem na okraji Prahy. Už v prosinci 2009 zde napadlo prvních 6 cm sněhu, které vydržely asi týden a zmizely na Štědrý den. 30. prosince napadly další 3 cm, které odtály ještě téhož dne. Další sníh padal 2. ledna, i když jen 2 cm. Pak už přišly celodenní mrazy a ve dnech 7.-10.ledna trvalé vydatné sněžení. To překvapilo snad všechny. Na jeho konci leželo na Libuši 29 cm sněhu, v některých částech Prahy to bylo i přes 30 cm! Vydatně nasněžilo na celém území ČR.

Šumava je uprostřed zimy skoro bez sněhu

Na Churáňově ve výšce kolem 1100 metrů nad mořem naměřili meteorologové ve středu 14,8°C, na Horské Kvildě ležící v podobné výšce pak 14,6 °C. V polovině ledna jsou to na horách skutečně extrémně vysoké teploty. Není divu, že sníh opět v posledních dnech výrazně utrpěl - tedy aspoň tam, kde nějaký vůbec byl. Tam kde byl, je ho čím dál méně. Na zmíněném Churáňově naměřili v pátek ráno meteorologové pouhé 3 cm! Spíše jde o nesouvislou pokrývku s vykukující trávou. Na Kvildě má tráva jasnou převahu a podle webových kamer to tam vypadá spíše jako v dubnu.

Šumava je skoro bez sněhu, jen v nejvyšších polohách nad 1200 metrů najdeme kolem 20 cm, pouze na Březníku je 60 cm ve výšce 1350 m. To je však spíše lokální záležitost. Sněhu je samozřejmě velmi málo i všude jinde na českých horách. Na Kralickém Sněžníku v Jeseníkách, 1400 metrů nad mořem, leží 35 cm. Labská Bouda, tradičně sněhově nejbohatší místo v Česku, se "pyšní" 70 cm, Lysá Hora v Beskydech 50cm. V polohách kolem 1000 metrů máme kolem 20 cm, někde i méně. Kde že loňské sněhy jsou? Podívejte se, co jsme psali o sněhové pokrývce přesně před rokem.

Suché počasí končí, o víkendu přijdou srážky

První menší změna dorazí už ve čtvrtek, kdy by měl příliv teplého vzduchu ve výšce zeslábnout, což snad umožní protrhání nízké oblačnosti na většině území Česka. Odpoledne by tak mohlo být na řadě míst polojasné. Ale nemusí to být všude. Teploty vystoupí i na Moravě nad nulu, čekáme 3/7 °C, v Čechách (hlavně v jejich JZ části) až 9 °C.

V pátek se inverze opět zvýrazní a tento den tak přinese rozdělené počasí - místy slunečně a teplé, místy nízkou oblačnost a "jen" kolem 2 °C. Je těžké říci, kde přesně čekat zmíněnou nízkou oblačnost, nejnáchylnější ale bude Morava a severozápadní Čechy. Tímto dnem ale inverzní počasí prozatím končí.

Úterní teploty opět rozdělily republiku

Úterý znovu přineslo značné teplotní rozdíly v rámci republiky. V poslední době je to docela častý jev, způsobený inverzemi, které se při proudění z jižních směrů obnovují především nad Moravou. Pod teplotní inverzí se drží studený vzduch a často i mlhy a nízká oblačnost. Tam, kde byl vzduch dostatečně studený, tvořila se na stromech a dalších objektech námraza. Ta je při malém množství neškodná, ale pokud vhodné podmínky trvají několik dní, může dokonce lámat větve nebo vršky stromů.

Dnes zůstala nízká oblačnost či mlhy nejen nad Moravou, ale i nad částí severních Čech a lokálně i v jižní část Čech. Pod ní zůstávaly teploty blízko nuly nebo i pod nulou. Například v Brně bylo jen lehce nad -2 °C. Nejchladněji bylo ve vyšších oblastech Vysočiny a v oblasti Nízkého Jeseníku. Zde bylo jen kolem -4 °C, v Červené (Nízký Jeseník) odpoledne klesla teplota až na pět stupňů pod nulou. Na hřebenech hor bylo většinou slabě pod nulou, na Šumavě se teplota dostala nad nulu i na hřebenech (na české straně). Večer se oteplovalo i na hřebenech dalších horách s tím, jak zesiloval příliv teplého vzduchu ve výšce.

Obsah tepla v oceánech stále roste

Při sledování klimatické změny se většinou pozornost upírá na teplotu vzduchu. Přitom více než 90 % naakumulované energie se ukládá do vod světového oceánu. Navíc jeho teplota méně podléhá krátkodobým výkyvům a lépe umožňuje číst dlouhodobé trendy.

Rok 2019 nebyl žádnou výjimkou, posledních pět let by se srovnalo na prvních pět příček. V posledních 33 letech (1987-2019) byla akumulace tepla v mořské vodě čtyři a půl krát rychlejší než v předcházejícím, stejně dlouhém období.